V prapodivném století

Voskovec & Werich & Ježek

G#mV prapodivnémD#7 stoletíH jsem seC#m narG#modil,
za D#7čtyř režiG#mmů B7školu vychoD#7dil.
G#mOd roku D#739 měl náš Hnárod C#mpech,G#m 
D#7hosti přijeG#mli B7na motocyD#klech.D#7 
G#mHop á ryba, C#mtvrdí: na pár G#mdnů.
Na D#7šest let se usídlili a pak, když nás opustili,
ihned jsme si opatřili hostyC#m náD#hradG#mní.
C#mSlavnostně vítal hosty z VýchoD#du
C#mdomnění, že přinášejí svoboD#du.
G#mAvšak nosiC#mtelé G#mpokroku D#7zavedli
řády, metály, koncentráky, kriminály,
proti nimž jsem bojovali 6 C#mdlouD#hých G#mroků.
Za první republiky pan Werich zpíval o koncentrákách, tenkrát se nebál.
Teď zpívá jen o bleškách, to co bylo dřív, hrozí kriminál, není žádnej div.
Poměry se zkrátka změnily. V Ruzyni teď nejsou náci,
dělaj tam jejich práci stejně dobře estebáci - ti nás sbalili.
Zanechte teď zavát nový duch. Pozdraví se za pár starých to Zdař Bůh.
I když dali nás do basy. I když žiješ jako zvíře, když si hraješ na havíře,
setrvávaj v temný víře, že se vyčasí.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:17:26.177+00:00
Výsledky hledání: